Na světě je osm miliard lidí. To je hodně vysoké číslo. S většinou lidí, se kterými se potkáte, si nejste souzeni. Nejste určení k tomu, zůstat v jejich životech a oni ve vašich. Denně potkáte desítky, ne-li stovky lidí. A ačkoliv bychom si to čas od času přáli, není možné, aby v našich životech tito lidé zůstali a bohužel to není většinou možné ani u lidí, se kterými se sblížíme víc než jen letmým očním kontaktem na ulici. Nemůžeme si v životě nechat všechny, které bychom chtěli. Někdy musíme odejít my a někdy musí odejít oni. Naše jediná povinnosti je, nechat je jít.
Svět se prý netočí jen kolem nás. Jsou tady miliardy lidí, miliardy životů, ale velká spousta z těch všech lidí je určitou figurkou ve hře vašeho života stejně tak, jako jste vy figurkou v životní hře ostatních a ještě větší a mocnější hře celého života.
Ačkoliv povrch země má rozlohu cca 510 065 284 km², troufám si tvrdit, že svět je malý. Kolikrát se nám přece jen stane, že potkáme někoho nového a zjistíme, že je s námi propojen některým z našich vztahů a ani jsme o tom nevěděli. Je to zvláštní, potkávat všechny ty lidi. Všichni jsou jiní. Všichni mají své životy, všichni mají svou hru, ve které figurují jiné postavy a třeba jsme jednou z nich my a ani o tom nevíme. Je to zvláštní, děsivé.
Spousta z těch motivačních řečníků procházejících na ulici kolem vás se sklopenou tváří vám na internetu řekne, že můžete změnit vše z minuty na minutu. Začít žít od znova. Nemyslím si, že je to pravda. Změnit své myšlení, způsob života, zbavit se toxických lidí, nebo jen samotné rozhodnutí nad změnou. To všechno chce čas. Čas na to se připravit, a ještě více času na uskutečnění změny. Ale dá se to zvládnout. Sebekázeň je sice šíleně náročná, ale stojí to za to. Jakmile uvidíme první pokroky, všechno se mění. Naše touha po přežití se změní v naději a naděje, jak z pohádek určitě znáte, je to nejdůležitější, co můžete mít.
Osm miliard lidí, osm miliard her, osm miliard figurek hrajících dohromady jednu obrovskou hru v malém světě. Jediné, co nám zbývá, je zatnout zuby, když nás vyhodí, s pokorou se vrátit do domečku a po hodu šestky vystartovat po herním plánu s nadšením dítěte objevujícího svět.
- EF
Comments